22.03.2010, Hospodářské noviny

Rozhovor HN

Stanislav Gorčica: "Svého" poslance při hlasování neúkolujeme

Stanislav Gorčica, spolumajitel skupiny LUMEN INTERNATIONAL

Požehnáním se stal pro českobudějovickou skupinu Lumen Energy boom solární energetiky. Nebýt slunce, mohl se Lumen, zaměřený původně na elektromontážní či stavební služby a obchodování s elektřinou, stát exemplární obětí krize. Jeho podnikání bylo vázáno na investice do velkých průmyslových parků a obchodních center, tedy na segment krizí zvlášť tvrdě zasažený. Jenomže jasnému kandidátu na propad loni stoupl obrat o dvě miliardy na 3,7 miliardy korun a letos Lumen dál raketově roste. "Dostaneme se na sedm miliard a na tom se nejméně z poloviny podílí solární byznys," říká poloviční majitel skupiny Stanislav Gorčica. Šéfům Lumenu se vyplatila předvídavost. "Už v roce 2007 jsme připravovali projekt rozvoje v této oblasti," uvádí Gorčica. Firma začala solární panely nabízet nejprve klientům - majitelům nákupních center a průmyslových parků. Dnes staví solární elektrárny i pro další zákazníky a ve vlastní režii. Stala se největším tuzemským solárním hráčem, buduje pro ČEZ i největší tuzemskou solární elektrárnu u jihočeského Ševětína.

HN: Minulý týden sněmovna schválila nový zákon o obnovitelných zdrojích. Kvůli němu klesne výkupní cena solární elektřiny od ledna o více než 30 procent. Skončí pro vás zlaté časy?

Boom fotovoltaiky se přibrzdí, ale nepředpokládám, že to způsobí pokles hospodaření naší skupiny. Samozřejmě, v oboru se sníží marže, fotovoltaika nebude pro investory nosným byznysem. Podstatné je, že fotovoltaika sehrála v developmentu a stavebnictví stejnou roli jako šrotovné v autoprůmyslu - pomohla je v krizi podržet.

HN: Jak při hlasování o snížení výkupních cen solární elektřiny hlasoval poslanec Jan Špika (ODS), čtvrtinový podílník vaší dceřiné firmy Lumen Energy?

Ani nevím. Myslím, že hlasoval pro vládní návrh. To bychom ho asi měli pokárat, že? Ale vážně, bavili jsme se o tom jen tak lidsky, my ho pro hlasování neúkolujeme.

HN: Vážně? Ani když jde o zákon, který ovlivní váš zisk, nevyužijete toho, že máte mezi akcionáři místopředsedu sněmovního podvýboru pro energetiku?

My jsme s Janem Špikou oblast fotovoltaiky ani moc neprobírali, já si kolegy Špiky vážím jako odborníka na energetiku, je pro nás dobrým zdrojem informací ze sněmovny, ale na druhou stranu myslím, že poslanci všeobecně o fotovoltaice moc nevěděli.

HN: Jak přibrzdí změna zákona solární investice?

Hřiště fotovoltaiky v Česku se zúží, nebude tu už činných padesát firem, ale jen několik. Ale my jsme to čekali a vývoj nám spíš nahrává.

HN: I když vám nižší výkupní cena srazí marže a zisky?

Ale otevírá se větší prostor pro firmy s nejlepšími technologiemi, jež dokáží zákazníkům zaručit opravdu jisté výnosy na řadu let dopředu. Těm, kteří nabízejí i nějaká exkluzivní řešení, tedy firmám, jako jsme my.

HN: Ale přijdete o zakázky, díky nimž jste i za krize rostli.

My naši nejmladší společnost Energetický Development (věnuje se solárnímu byznysu, pozn. red.) nestavíme jen na fotovoltaice. Další oblast, na niž se soustředíme, je budování a provoz lokálních distribučních sítí (zajišťují dopravu elektřiny od velkých distributorů typu ČEZ, E.ON či PRE přímo k zákazníkům, pozn. red.). Nárůst obratu naší skupiny na sedm miliard korun je dán tak 80 procenty fotovoltaikou a zbývající pětinou lokálními sítěmi.

HN: A nejsou ty sítě, které budujete, hlavně přípojky k novým solárním elektrárnám?

Ne tak docela, zaměřujeme se i na jiné typy zdrojů. Naší výhodou je, že jsme již teď přítomni u koncových zákazníků, kterým jsme dodávali elektromontážní služby a prodáváme jim elektřinu . Známe je a víme, co potřebují, co jim lze nabízet.

Naší podmínkou je solární elektrárny našich zákazníků také provozovat

HN: Vy však nenabízíte jen stavbu solárních panelů, ale také provoz nových elektráren v příštích letech.

Právě tím jsme ojedinělí. Provoz zdroje v dalších letech klademe přímo jako podmínku u projektů, které děláme pro jiné investory. Ale nabízíme provoz a monitoring také u elektráren, které jsme nestavěli sami. Jsme schopni zákazníkovi garantovat jistý výnos z elektrárny třeba po dvacet let.

HN: Vybudovali jste kvůli tomu dispečink, který vaše elektrárny i zdroje vašich klientů řídí. Jak funguje?

Centrální servisní dispečink je umístěn v Českých Budějovicích. Zákazníkům monitoruje provoz elektrárny, sleduje, jak se zařízení chová, řídí a vyhodnocuje úspory. Je to exkluzivní záležitost, nic podobného na trhu není. Zatím máme na dispečink připojeno asi deset elektráren, ale nemusí jít jenom o elektrárny, podobně je připojen třeba řetězec Baumax. Jsou tu ale i další zákazníci, jejichž hospodaření monitorujeme.

HN: Kolik solárních elektráren dnes provozujete?

Zatím máme zdroje o kapacitě asi 30 megawattů, letos se chceme dostat na 150 megawattů, což je asi padesát elektráren. Většinou jde o menší zdroje kolem jednoho megawattu, ale stavíme i 30megawatový park u Ševětína pro firmu ČEZ.

HN: Mají obří parky jako ten ševětínský budoucnost? Velké elektrárny podle expertů nejvíce ohrožují stabilitu elektrizační soustavy. I stát bude do budoucna víc podporovat menší stavby na střechách.

Myslím, že solární elektrárny by se měly pohybovat nejlépe do velikosti pěti megawattů.

HN: Vejdou se takové zdroje ještě na střechy?

Budujeme i desetimegawattovou elektrárnu pro jednoho majitele průmyslového parku na střechách jeho objektů. Mluvíme-li o stavbách na zelené louce, tak právě elektrárny do pěti megawattů jsou ještě únosné i pohledově. Jsem pro to, aby se podobné projekty dávaly do lokalit, kde nebudou opticky vadit. Lidé jsou zvyklí žít s komíny, s fabrikami, třeba i rozpadlými, ale plochy solárních panelů jim vadí, nejsou na ně zvyklí. I proto si myslím, že třiceti- či vícemegawattových parků u nás moc nevyroste. My chceme jít hlavně cestou střešních instalací.

HN: Jak velký problém pro vaše plány představuje současný postoj distribučních společností, které řekly, že už letos žádné další nové solární zdroje nepovolí připojit do sítě?

Mluvíme-li o našich připravovaných elektrárnách na 150 megawattů, tak to jsou po všech stránkách připravené projekty, na něž máme připojení rezervováno.

HN: Podle distribučních společností mají letos investoři rezervováno připojení do sítě na solární zdroje o kapacitě přes šest tisíc megawattů. To jsou tři temelínské elektrárny. Kolik z toho se podle vás skutečně postaví?

Já těm číslům o rezervacích moc nevěřím, určitě se zdaleka nepostaví všechno. Je tam spousta spekulativních rezervací, kde si lidé zablokovali kapacitu, ale ani ve snu je nenapadne něco stavět. Sami na to narážíme. Obrátil se na nás zákazník, který měl pozemek a chtěl stavět elektrárnu u Českých Budějovic. Když jsme začali jednat s E.ON, řekli nám, že se tam stavět nemůže, protože blízko chystá projekt jiný investor a má tam připojení již rezervováno. A když jsme se o ten konkurenční projekt začali zajímat, tak jsme zjistili, že jde o lokalitu, kde se žádná solární elektrárna ani postavit nedá. Řada lidí si rezervovala kapacitu jen z toho důvodu, aby měla něco z cizích projektů, které se budou chystat v sousedství. Prostě si chtějí nechat zaplatit za to, že svou rezervaci uvolní.

HN: Myslíte, že moratorium na připojení ze strany distributorů skutečně do konce roku vydrží?

Myslím, že ne, že se situace tak do pololetí pročistí od těch čistě spekulativních zájemců a že někdy ve druhé polovině roku začnou distributoři nové zdroje zase připojovat.

Po elektřině chceme začít nabízet zákazníkům také prodej plynu

HN: Uvažujete o tom, že byste se pustili i do staveb jiných typů elektráren, než jsou solární?

Určitě, tak jako jsme v roce 2007 rozpracovali projekt v oblasti solárních elektráren, dnes už máme připraven projekt na rozvoj v oblasti plynu, zamýšlíme se nad investicemi do větrných elektráren.

HN: Chcete stavět plynové elektrárny s výrobou tepla? Jak velké?

Uvažujeme o lokálních výrobnách pro koncové zákazníky, se kterými jsme ve styku.

HN: Jinými slovy, chcete stavět malé elektrárny a teplárny, které zajistí spotřebu průmyslových parků nebo obchodních center?

Ano, je to zhruba tak. My dnes těmto klientům provádíme elektromontáže, budujeme jim lokální distribuční sítě, prodáváme jim elektřinu. A chceme jim začít také prodávat plyn. A stavíme pro ně malé elektrárny.

HN: V prodeji elektřiny jste dnes po velké trojce ČEZ, E.ON a PRE jedním z předních nezávislých obchodníků. Jaký díl trhu chcete zaujmout v prodeji plynu?

Chceme jít stejnou cestou jako u elektřiny. Kvůli krizi a cenovým turbulencím v loňském roce naše tržby z prodeje elektřiny loni klesly asi o 15 procent, letos ale počítáme, že se dostaneme asi na 120 procent tržeb roku 2008, to jsou asi dvě miliardy korun. V příštích letech už by to mohly být násobky. Zatím dodáváme zhruba dvěma tisícovkám zákazníků, založili jsme ale call-centrum, jehož prostřednictvím se dostáváme k desetitisícům potenciálních klientů po celé republice, které oslovujeme s nabídkou prodeje elektřiny. Na projektech v této oblasti u nás pracuje Ludmila Petráňová (bývalá generální ředitelka ČEPS, jedna z nejzkušenějších manažerek v energetické branži, pozn. red.). Nyní se chystáme s nabídkou prodeje plynu oslovovat zákazníky včetně domácností.

HN: Paní Petráňová potichu zmizela z postu ředitelky vaší dceřiné firmy Lumen Energy. Jaký post zastává?

Spolupracujeme na externím principu, koketujeme s myšlenkou její účasti ve statutárních orgánech holdingu Lumen. Spolupráce s ní je výborná.

Majetkové propojení s hráčem typu firmy ČEZ? Nikdy neříkejme nikdy

HN: Společníkem ve vaší dceřiné firmě Lumen Energy, zaměřené na prodej elektřiny, byl do loňska investiční fond Natland. Když odešel, oznámili jste, že pro Lumen Energy hledáte nového partnera. Už ho máte?

Máme dnes finančního a strategického partnera, který kontroluje asi 50 procent Lumen Energy, ale je to jen přechodná fáze, proto ho zatím nechceme jmenovat. O vstup do Lumen Energy má zájem několik silných partnerů z oboru, jednáme o dalších změnách. Mělo by k nim dojít tak během dvou tří měsíců.

HN: Vaším významným obchodním partnerem je domácí energetická jednička ČEZ. Nepřichází v úvahu její kapitálová účast ve skupině Lumen?

V minulém roce jsme jednali s mnoha silnými hráči na trhu. Nepopírám, že před časem jsme se i s ČEZ lehce tohoto tématu dotkli, ale nakonec jsme došli k závěru, že se s tím vším popereme ještě sami. Nějaká forma spojení s ČEZ není teď aktuální, určitě ne na úrovni mateřské skupiny Lumen. Momentálně na toto téma nevyjednáváme, ale znáte to - nikdy neříkej nikdy.

 

Snížení výkupní ceny solární elektřiny přibrzdí boom v tomto oboru. Ale stále je to perspektivní byznys, jemuž pročištění trhu jen pomůže.

 

Co je Lumen

Lumen International

Holding, který letos čeká tržby kolem sedmi miliard korun a zaměstnává 450 lidí, zastřešoval tři divize: montáže (především energetických zařízení), servis a prodej elektřiny. Začínal montážními a stavebními dodávkami pro obchodní centra a průmyslové parky. Vlastní jej rovným dílem Stanislav Gorčica a Bohuslav Dichtl.

Lumen Energetický development

Nejmladší divize skupiny. Staví a provozuje solární elektrárny a lokální elektrické přípojky. Nabízí služby centrálního energetického dispečinku, jenž řídí z jednoho místa elektrárny na celém území České republiky. Patří mu třetinový podíl ve společnosti Novalux, německém výrobci svítidel do prodejních a výrobních hal.

Lumen Energy

Se dvěma tisícovkami zákazníků a obratem blížícím se dvěma miliardám korun patří mezi přední obchodníky s elektřinou, nezávislé na velkých energetických hráčích jako jsou ČEZ, E.ON a PRE.

 

4 miliardy korun byly tržby Lumenu ze solární energetiky za poslední rok.

 

STANISLAV GORČICA 52
Maturoval na strojní a elektrotechnické průmyslovce. Na Univerzitě Karlově pak vystudoval sociologii. Nejprve pracoval jako vedoucí střediska elektro v zemědělském podniku. Počátkem 90. let založil s Bohuslavem Dichtlem společnost Lumen. Začínali s 15 zaměstnanci, dnes působí také na Slovensku, v Polsku, na Balkáně či v Německu.

 

Autor:  Zuzana Kubátová, HN